Chords for Dominika Mirgova & Suvereno - MUSIM MAT NADEJ (Official video)
Tempo:
115.75 bpm
Chords used:
A
E
F#m
D
B
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[A]
[E] [F#m]
Když se ti [A] záhá, že nič nezaberá, život ti [E] rozdal samé karty zlé.
[F#m] Těžké je [A] rovno jíst, když se obzeraš, zrod vážných [E] prokousů nesmelé.
[F#m] Najhorš je v slatých [A] knih, kdy člověk v noci sám, o zlatej rybke [E] smívám, nech [F#m] zdáhám.
O prázo k [A] tisíc nevysvětlí, vědať, že žijíc' domů.
Ale [E] [B] [F#m] musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Tu [A] vzoru verím, že [E] už snad nálepště je.
[F#m] Musím mát náděj, dá se [D] vrátat znova.
[A] Už jen tu sám silně [E] šámám.
[F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Že [A] to v kopy je, a že [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Teď to nezažil, [D] nevědí, jaké je.
Když [A] v hory hládáš, svoju [E] kratkou náděje.
Snad [F#m] v momenty na vlastné koži, [A] kdy tě osud na kolena zloží.
A zůfalo čakáš na ten signál [E] boží, aby lůdži ho světla vložil ti.
[C#] Dožil a ožil tým z těbe bojovný [A] puch.
Lživý lód mezi pami, ten zázračný kruh.
To k enerbě, čo průjde, jen [E] vtedy, jen vtedy, kdy člověk naplnou [A]
very.
A zrazu začnu se těhať, můžeš si čokolvěk pliat.
A zrazu si na správné [E] fenétoru spoznaš do chvíli, kdy začneš se [F#m] smět.
Tak smejme se spolu, a [A] blizkujeme k tomu, nech nemajou slovu.
Nech čije, pričí, na město, rečí se rozhodli, [G] tady čím bude o kvapku lepší.
[F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náději.
Tu [A] ktorou berím, že u [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Musím mát náděj, [D] [A]
[E] [F#m]
a [D] smlouvnou to v náději.
[A]
[E] [F#m]
[D] Když v [A] mori hrádas, svojou [E] kvapku v náději.
[A]
[D]
[F#m]
[E]
[F#m] Musím mát náděj, a smlouvnou [D] to v náději.
tu v [A] ktorou berím
že už [E] zajtra lepšie je
[F#m] musím mať náděj
dá se [D] začát znova
budem [A] tu stát
[Em] PELIŠÁNA
[F#m] musím mať náděj a svonkou [D] to znáš
že [A] slunko píje
a že [E] zajtra lepšie je
teď to [F#m]
nevaží
nevědí [D] jaké je
[A] když můj hradá
svoji [E] krapku náš
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
[A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
[A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je [F#m] to mě snad opírám
na mě [D] se zbolehá
[A] [G#]
[E] [F#m]
Když se ti [A] záhá, že nič nezaberá, život ti [E] rozdal samé karty zlé.
[F#m] Těžké je [A] rovno jíst, když se obzeraš, zrod vážných [E] prokousů nesmelé.
[F#m] Najhorš je v slatých [A] knih, kdy člověk v noci sám, o zlatej rybke [E] smívám, nech [F#m] zdáhám.
O prázo k [A] tisíc nevysvětlí, vědať, že žijíc' domů.
Ale [E] [B] [F#m] musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Tu [A] vzoru verím, že [E] už snad nálepště je.
[F#m] Musím mát náděj, dá se [D] vrátat znova.
[A] Už jen tu sám silně [E] šámám.
[F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Že [A] to v kopy je, a že [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Teď to nezažil, [D] nevědí, jaké je.
Když [A] v hory hládáš, svoju [E] kratkou náděje.
Snad [F#m] v momenty na vlastné koži, [A] kdy tě osud na kolena zloží.
A zůfalo čakáš na ten signál [E] boží, aby lůdži ho světla vložil ti.
[C#] Dožil a ožil tým z těbe bojovný [A] puch.
Lživý lód mezi pami, ten zázračný kruh.
To k enerbě, čo průjde, jen [E] vtedy, jen vtedy, kdy člověk naplnou [A]
very.
A zrazu začnu se těhať, můžeš si čokolvěk pliat.
A zrazu si na správné [E] fenétoru spoznaš do chvíli, kdy začneš se [F#m] smět.
Tak smejme se spolu, a [A] blizkujeme k tomu, nech nemajou slovu.
Nech čije, pričí, na město, rečí se rozhodli, [G] tady čím bude o kvapku lepší.
[F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náději.
Tu [A] ktorou berím, že u [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Musím mát náděj, [D] [A]
[E] [F#m]
a [D] smlouvnou to v náději.
[A]
[E] [F#m]
[D] Když v [A] mori hrádas, svojou [E] kvapku v náději.
[A]
[D]
[F#m]
[E]
[F#m] Musím mát náděj, a smlouvnou [D] to v náději.
tu v [A] ktorou berím
že už [E] zajtra lepšie je
[F#m] musím mať náděj
dá se [D] začát znova
budem [A] tu stát
[Em] PELIŠÁNA
[F#m] musím mať náděj a svonkou [D] to znáš
že [A] slunko píje
a že [E] zajtra lepšie je
teď to [F#m]
nevaží
nevědí [D] jaké je
[A] když můj hradá
svoji [E] krapku náš
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
[A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
[A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je [F#m] to mě snad opírám
na mě [D] se zbolehá
[A] [G#]
Key:
A
E
F#m
D
B
A
E
F#m
[A] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ [E] _ [F#m] _
Když se ti [A] záhá, že nič nezaberá, život ti [E] rozdal samé karty zlé. _
[F#m] Těžké je [A] rovno jíst, když se _ obzeraš, zrod vážných [E] prokousů nesmelé. _
[F#m] Najhorš je v slatých [A] knih, kdy člověk v noci sám, o zlatej rybke [E] smívám, nech [F#m] zdáhám.
O prázo k [A] tisíc nevysvětlí, vědať, že žijíc' domů.
Ale [E] _ [B] _ _ [F#m] musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Tu [A] vzoru verím, že [E] už snad nálepště je.
[F#m] Musím mát náděj, dá se [D] vrátat znova.
_ [A] Už jen tu sám silně [E] šámám.
_ [F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Že [A] to v kopy je, a že [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Teď to nezažil, [D] nevědí, jaké je.
Když [A] v hory hládáš, svoju [E] kratkou náděje.
Snad [F#m] v momenty na vlastné koži, [A] kdy tě osud na kolena zloží.
A zůfalo čakáš na ten signál [E] boží, aby lůdži ho světla vložil ti.
[C#] Dožil a ožil tým z těbe bojovný [A] puch.
Lživý lód mezi pami, ten zázračný kruh.
To k enerbě, čo průjde, jen [E] vtedy, jen vtedy, kdy člověk naplnou [A]
very.
A zrazu začnu se těhať, můžeš si čokolvěk pliat.
A zrazu si na správné [E] fenétoru spoznaš do chvíli, kdy začneš se [F#m] smět.
Tak smejme se spolu, a [A] blizkujeme k tomu, nech nemajou slovu.
Nech čije, pričí, na město, rečí se rozhodli, [G] tady čím bude o kvapku lepší.
[F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v _ náději.
Tu [A] ktorou berím, že u [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Musím mát náděj, _ [D] _ _ _ _ [A] _
_ _ _ [E] _ _ _ _ [F#m] _
a [D] smlouvnou to v náději.
_ [A] _
_ _ _ [E] _ _ _ _ [F#m] _
_ _ _ [D] _ Když v [A] mori hrádas, svojou [E] kvapku v náději.
_ _ [A] _
_ _ _ _ _ _ _ [D] _
_ _ _ _ _ _ _ [F#m] _
_ _ _ _ _ _ _ [E] _
_ _ _ _ _ _ [F#m] Musím mát náděj, a smlouvnou [D] to v náději.
tu v [A] ktorou berím
že už [E] zajtra lepšie je
[F#m] musím mať náděj
dá se [D] začát znova
budem [A] tu stát
_ [Em] PELIŠÁNA
_ [F#m] musím mať náděj a svonkou [D] to znáš
že [A] slunko píje
a že [E] zajtra lepšie je
teď to [F#m]
nevaží
nevědí [D] jaké je
[A] když můj hradá
svoji [E] krapku náš
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
_ [A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
_ [A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je [F#m] to mě snad opírám
na mě [D] se zbolehá
_ [A] _ _ _ _ [G#] _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ [E] _ [F#m] _
Když se ti [A] záhá, že nič nezaberá, život ti [E] rozdal samé karty zlé. _
[F#m] Těžké je [A] rovno jíst, když se _ obzeraš, zrod vážných [E] prokousů nesmelé. _
[F#m] Najhorš je v slatých [A] knih, kdy člověk v noci sám, o zlatej rybke [E] smívám, nech [F#m] zdáhám.
O prázo k [A] tisíc nevysvětlí, vědať, že žijíc' domů.
Ale [E] _ [B] _ _ [F#m] musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Tu [A] vzoru verím, že [E] už snad nálepště je.
[F#m] Musím mát náděj, dá se [D] vrátat znova.
_ [A] Už jen tu sám silně [E] šámám.
_ [F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v náděje.
Že [A] to v kopy je, a že [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Teď to nezažil, [D] nevědí, jaké je.
Když [A] v hory hládáš, svoju [E] kratkou náděje.
Snad [F#m] v momenty na vlastné koži, [A] kdy tě osud na kolena zloží.
A zůfalo čakáš na ten signál [E] boží, aby lůdži ho světla vložil ti.
[C#] Dožil a ožil tým z těbe bojovný [A] puch.
Lživý lód mezi pami, ten zázračný kruh.
To k enerbě, čo průjde, jen [E] vtedy, jen vtedy, kdy člověk naplnou [A]
very.
A zrazu začnu se těhať, můžeš si čokolvěk pliat.
A zrazu si na správné [E] fenétoru spoznaš do chvíli, kdy začneš se [F#m] smět.
Tak smejme se spolu, a [A] blizkujeme k tomu, nech nemajou slovu.
Nech čije, pričí, na město, rečí se rozhodli, [G] tady čím bude o kvapku lepší.
[F#m] Musím mát náděj, a [D] smlouvnou to v _ náději.
Tu [A] ktorou berím, že u [E] tajtá lepšie je.
[F#m] Musím mát náděj, _ [D] _ _ _ _ [A] _
_ _ _ [E] _ _ _ _ [F#m] _
a [D] smlouvnou to v náději.
_ [A] _
_ _ _ [E] _ _ _ _ [F#m] _
_ _ _ [D] _ Když v [A] mori hrádas, svojou [E] kvapku v náději.
_ _ [A] _
_ _ _ _ _ _ _ [D] _
_ _ _ _ _ _ _ [F#m] _
_ _ _ _ _ _ _ [E] _
_ _ _ _ _ _ [F#m] Musím mát náděj, a smlouvnou [D] to v náději.
tu v [A] ktorou berím
že už [E] zajtra lepšie je
[F#m] musím mať náděj
dá se [D] začát znova
budem [A] tu stát
_ [Em] PELIŠÁNA
_ [F#m] musím mať náděj a svonkou [D] to znáš
že [A] slunko píje
a že [E] zajtra lepšie je
teď to [F#m]
nevaží
nevědí [D] jaké je
[A] když můj hradá
svoji [E] krapku náš
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
_ [A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je to mě [F#m] snad opírám
na mě [D] se zbolehá
_ [A]
náděj úměra [E] posledná
bojuj ta chýla je posledná
je [F#m] to mě snad opírám
na mě [D] se zbolehá
_ [A] _ _ _ _ [G#] _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _