EARTH - HVĚZDY (Prod. NextLane x Seph) Chords
Tempo:
104.55 bpm
Chords used:
A
E
F#m
D
Bm
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[F#] [D] [A]
[F#] [Bm] [F#m]
[A] [F#] [D]
[A] [E] [F#]
[E] [D] [A] [E]
[F#] [Bm] Čas plné, vlnédovol a pěpravdek [E] mezi [A] prsty.
Nikdy není [E] pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [B] malují [E] kresby.
To, co mi ráno přinesl, bych [F#] za noc nestih.
Když to [D] začínám sát, za okny padají [A] hvězdy.
Jsou v každým z nás, [E] jako [F#m] příběhy vrsti.
[Bm] Nemusíš se bát, [D] jen si [A] píšu svý texty.
To chvílí, když se mě nezapnete,
[E] ale v ní mám jako celý [F#m] vesmír.
[D] Světla v [A] dálce [E]
získávat a [F#m] ztrácat.
Proč se [Bm] mlcný chvíle vždy [A] trvá jen krátce?
A kde jsou [E] nekoneční, když míríme do [F#m] práce?
Co tato někdy [D] řící, o [A] což její to sluší?
[E] Jakby jí asi potěšila, když jí co [B] růží.
Když si [Bm] nohy nahoru [A] zastáh a počí,
tak [E] třeba nebo ne, všechno jednou [G#m] [C#m] končí.
[F#] Žít [D] pro ty chvíle, [A] kdy nám slova [E] nestačí.
[F#m]
Stílíme svý [D] cíle, [A] ukrytý jsou v [C#m]
oblacích.
[Bm] Čas plně rychle nedovolá, by [A] protekne se prostě.
Nikdy není [C#m] pozděno, tak [F#m] hlusím nespěch.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [E] malují kresby.
Dokoně ráno přenesli bych [F#]
zanocnosti.
Když to [Bm] začínám sám, za okny padají [A] hvězdy.
Co v každém z nás jako [F#m] příběhy ve vzdih.
[Bm] Nemusíš se bát, jen si [A] píšu svý texty.
Tu chvíli [E] v něj mám jako celý [F#m] vesmír.
Někde nejde [D] spát, věřím, že [A] dobře to [C#m] znáš.
Jednodušší je zdát, co i když víš, [F#] že nesmíš.
Pak [Bm] může se stát, věm, [A] neuslyšíš to rád.
Minulost je [E] zrád, celé dy [G#] po tebou se [F#m] tenčí.
[D] Vád, sem [A] sebe budeš se ptát,
jestli se [E] dět s problémem na [F#m] zádech nebyval lehčí.
Dal můžeš to [D] hrát, ale tam [A] upřímů rád nebude.
Sem [C#m] tentokrát [G#] zjistíš, že vlastně [F#] nesmíš.
Žít [D] pro ty chvíle, [A] kde nám slova [E] nestačí.
[F#m]
Stílíme [A] svý cíle, ukrytý jsou v [E]
oblacích.
[F#] Čas plně [Bm] rychle nedovolá, by [D] protek [A] mezi prsty.
Nikde [E] není pozdě, no tak [F#m] prosím, nespy.
[Bm] Překl sem písmen, umať malují [A] kresby.
To, co [E] mi ráno přinesli, bych za [F#] noc nestih.
[D] Když začal sem sát, za okny [F#m] padaly hvězdy.
Teď co v [C#m] řaždém znám, seku příběhy [F#m] brzdy.
Asi [D] měl být všichni, koukej, dělí [A] se cesty.
Dal to zvládneš [E] sám, všechno tě češí na [G#] pěstě.
[F#m]
Čas plně rychle [C#m] nedovolá, by [A] protek mezi prsty.
Nikde není pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Překl sem písmen, [A] umať malují kresby.
To, co mi ráno přinesli, bych za noc [B] nestih.
Když začal sem sát, za okny padaly [F#m] hvězdy.
[C#m] Teď co v [G#m] řaždém znám, [F#m] seku příběhy [B] brzdy.
Asi měl být všichni, koukej, [A] dělí se cesty.
Dal to [E] zvládneš sám, [G#m] všechno tě češí na pěstě.
[D] [A]
Dal to [C#m] zvládneš sám, [B] všechno tě češí na [D] pěstě.
[A]
[F#] [Bm] [F#m]
[A] [F#] [D]
[A] [E] [F#]
[E] [D] [A] [E]
[F#] [Bm] Čas plné, vlnédovol a pěpravdek [E] mezi [A] prsty.
Nikdy není [E] pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [B] malují [E] kresby.
To, co mi ráno přinesl, bych [F#] za noc nestih.
Když to [D] začínám sát, za okny padají [A] hvězdy.
Jsou v každým z nás, [E] jako [F#m] příběhy vrsti.
[Bm] Nemusíš se bát, [D] jen si [A] píšu svý texty.
To chvílí, když se mě nezapnete,
[E] ale v ní mám jako celý [F#m] vesmír.
[D] Světla v [A] dálce [E]
získávat a [F#m] ztrácat.
Proč se [Bm] mlcný chvíle vždy [A] trvá jen krátce?
A kde jsou [E] nekoneční, když míríme do [F#m] práce?
Co tato někdy [D] řící, o [A] což její to sluší?
[E] Jakby jí asi potěšila, když jí co [B] růží.
Když si [Bm] nohy nahoru [A] zastáh a počí,
tak [E] třeba nebo ne, všechno jednou [G#m] [C#m] končí.
[F#] Žít [D] pro ty chvíle, [A] kdy nám slova [E] nestačí.
[F#m]
Stílíme svý [D] cíle, [A] ukrytý jsou v [C#m]
oblacích.
[Bm] Čas plně rychle nedovolá, by [A] protekne se prostě.
Nikdy není [C#m] pozděno, tak [F#m] hlusím nespěch.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [E] malují kresby.
Dokoně ráno přenesli bych [F#]
zanocnosti.
Když to [Bm] začínám sám, za okny padají [A] hvězdy.
Co v každém z nás jako [F#m] příběhy ve vzdih.
[Bm] Nemusíš se bát, jen si [A] píšu svý texty.
Tu chvíli [E] v něj mám jako celý [F#m] vesmír.
Někde nejde [D] spát, věřím, že [A] dobře to [C#m] znáš.
Jednodušší je zdát, co i když víš, [F#] že nesmíš.
Pak [Bm] může se stát, věm, [A] neuslyšíš to rád.
Minulost je [E] zrád, celé dy [G#] po tebou se [F#m] tenčí.
[D] Vád, sem [A] sebe budeš se ptát,
jestli se [E] dět s problémem na [F#m] zádech nebyval lehčí.
Dal můžeš to [D] hrát, ale tam [A] upřímů rád nebude.
Sem [C#m] tentokrát [G#] zjistíš, že vlastně [F#] nesmíš.
Žít [D] pro ty chvíle, [A] kde nám slova [E] nestačí.
[F#m]
Stílíme [A] svý cíle, ukrytý jsou v [E]
oblacích.
[F#] Čas plně [Bm] rychle nedovolá, by [D] protek [A] mezi prsty.
Nikde [E] není pozdě, no tak [F#m] prosím, nespy.
[Bm] Překl sem písmen, umať malují [A] kresby.
To, co [E] mi ráno přinesli, bych za [F#] noc nestih.
[D] Když začal sem sát, za okny [F#m] padaly hvězdy.
Teď co v [C#m] řaždém znám, seku příběhy [F#m] brzdy.
Asi [D] měl být všichni, koukej, dělí [A] se cesty.
Dal to zvládneš [E] sám, všechno tě češí na [G#] pěstě.
[F#m]
Čas plně rychle [C#m] nedovolá, by [A] protek mezi prsty.
Nikde není pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Překl sem písmen, [A] umať malují kresby.
To, co mi ráno přinesli, bych za noc [B] nestih.
Když začal sem sát, za okny padaly [F#m] hvězdy.
[C#m] Teď co v [G#m] řaždém znám, [F#m] seku příběhy [B] brzdy.
Asi měl být všichni, koukej, [A] dělí se cesty.
Dal to [E] zvládneš sám, [G#m] všechno tě češí na pěstě.
[D] [A]
Dal to [C#m] zvládneš sám, [B] všechno tě češí na [D] pěstě.
[A]
Key:
A
E
F#m
D
Bm
A
E
F#m
[F#] _ _ [D] _ _ [A] _ _ _ _
_ _ [F#] _ [Bm] _ _ _ _ [F#m] _
_ [A] _ _ _ _ [F#] _ _ [D] _
_ _ [A] _ _ _ [E] _ _ [F#] _
_ [E] _ [D] _ _ [A] _ _ _ [E] _
_ _ [F#] [Bm] Čas plné, vlnédovol a pěpravdek [E] mezi [A] prsty.
Nikdy není [E] pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [B] malují [E] kresby.
To, co mi ráno přinesl, bych [F#] za noc nestih.
Když to [D] začínám sát, za okny padají [A] hvězdy.
Jsou v každým z nás, [E] jako [F#m] příběhy vrsti.
[Bm] Nemusíš se bát, [D] jen si [A] píšu svý texty.
To chvílí, když se mě nezapnete,
[E] ale v ní mám jako celý [F#m] vesmír. _
_ [D] Světla v [A] dálce [E] _
získávat a [F#m] ztrácat.
Proč se [Bm] mlcný chvíle vždy [A] trvá jen krátce?
A kde jsou [E] nekoneční, když míríme do [F#m] práce?
Co tato někdy [D] řící, o [A] což její to sluší?
[E] Jakby jí asi potěšila, když jí co [B] růží.
Když si [Bm] nohy nahoru [A] zastáh a počí,
tak [E] třeba nebo ne, všechno jednou [G#m] [C#m] končí.
[F#] _ Žít [D] pro ty chvíle, [A] kdy nám slova [E] _ nestačí.
[F#m] _
Stílíme svý [D] cíle, [A] ukrytý jsou v [C#m] _
oblacích.
[Bm] Čas plně rychle nedovolá, by [A] protekne se prostě.
Nikdy není [C#m] pozděno, tak [F#m] hlusím nespěch.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [E] malují kresby.
Dokoně ráno přenesli bych [F#]
zanocnosti.
Když to [Bm] začínám sám, za okny padají [A] hvězdy.
Co v každém z nás jako [F#m] příběhy ve vzdih.
[Bm] Nemusíš se bát, jen si [A] píšu svý texty.
Tu chvíli [E] v něj mám jako celý [F#m] vesmír.
Někde nejde [D] spát, věřím, že [A] dobře to [C#m] znáš.
Jednodušší je zdát, co i když víš, [F#] že nesmíš.
Pak [Bm] může se stát, věm, [A] neuslyšíš to rád.
Minulost je [E] zrád, celé dy [G#] po tebou se [F#m] tenčí.
[D] Vád, sem [A] sebe budeš se ptát,
jestli se [E] dět s problémem na [F#m] zádech nebyval lehčí.
Dal můžeš to [D] hrát, ale tam [A] upřímů rád nebude.
Sem [C#m] tentokrát [G#] zjistíš, že vlastně [F#] nesmíš.
_ Žít [D] pro ty chvíle, [A] kde nám slova [E] _ nestačí.
[F#m] _
Stílíme [A] svý cíle, ukrytý jsou v [E] _
oblacích.
[F#] Čas plně [Bm] rychle nedovolá, by [D] protek [A] mezi prsty.
Nikde [E] není pozdě, no tak [F#m] prosím, nespy.
[Bm] Překl sem písmen, umať malují [A] kresby.
To, co [E] mi ráno přinesli, bych za [F#] noc nestih.
[D] Když začal sem sát, za okny [F#m] padaly hvězdy.
Teď co v [C#m] řaždém znám, seku příběhy [F#m] brzdy.
Asi [D] měl být všichni, koukej, dělí [A] se cesty.
Dal to zvládneš [E] sám, všechno tě češí na [G#] pěstě.
_ [F#m]
Čas plně rychle [C#m] nedovolá, by [A] protek mezi prsty.
Nikde není pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Překl sem písmen, [A] umať malují kresby.
To, co mi ráno přinesli, bych za noc [B] nestih.
Když začal sem sát, za okny padaly [F#m] hvězdy.
[C#m] Teď co v [G#m] řaždém znám, [F#m] seku příběhy [B] brzdy.
Asi měl být všichni, koukej, [A] dělí se cesty.
Dal to [E] zvládneš sám, [G#m] všechno tě češí na pěstě.
[D] _ _ _ [A]
Dal to [C#m] zvládneš sám, _ [B] _ všechno tě češí na [D] pěstě.
_ [A] _ _ _ _ _ _ _
_ _ [F#] _ [Bm] _ _ _ _ [F#m] _
_ [A] _ _ _ _ [F#] _ _ [D] _
_ _ [A] _ _ _ [E] _ _ [F#] _
_ [E] _ [D] _ _ [A] _ _ _ [E] _
_ _ [F#] [Bm] Čas plné, vlnédovol a pěpravdek [E] mezi [A] prsty.
Nikdy není [E] pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [B] malují [E] kresby.
To, co mi ráno přinesl, bych [F#] za noc nestih.
Když to [D] začínám sát, za okny padají [A] hvězdy.
Jsou v každým z nás, [E] jako [F#m] příběhy vrsti.
[Bm] Nemusíš se bát, [D] jen si [A] píšu svý texty.
To chvílí, když se mě nezapnete,
[E] ale v ní mám jako celý [F#m] vesmír. _
_ [D] Světla v [A] dálce [E] _
získávat a [F#m] ztrácat.
Proč se [Bm] mlcný chvíle vždy [A] trvá jen krátce?
A kde jsou [E] nekoneční, když míríme do [F#m] práce?
Co tato někdy [D] řící, o [A] což její to sluší?
[E] Jakby jí asi potěšila, když jí co [B] růží.
Když si [Bm] nohy nahoru [A] zastáh a počí,
tak [E] třeba nebo ne, všechno jednou [G#m] [C#m] končí.
[F#] _ Žít [D] pro ty chvíle, [A] kdy nám slova [E] _ nestačí.
[F#m] _
Stílíme svý [D] cíle, [A] ukrytý jsou v [C#m] _
oblacích.
[Bm] Čas plně rychle nedovolá, by [A] protekne se prostě.
Nikdy není [C#m] pozděno, tak [F#m] hlusím nespěch.
[Bm] Řekl jsem písmenů, mať [E] malují kresby.
Dokoně ráno přenesli bych [F#]
zanocnosti.
Když to [Bm] začínám sám, za okny padají [A] hvězdy.
Co v každém z nás jako [F#m] příběhy ve vzdih.
[Bm] Nemusíš se bát, jen si [A] píšu svý texty.
Tu chvíli [E] v něj mám jako celý [F#m] vesmír.
Někde nejde [D] spát, věřím, že [A] dobře to [C#m] znáš.
Jednodušší je zdát, co i když víš, [F#] že nesmíš.
Pak [Bm] může se stát, věm, [A] neuslyšíš to rád.
Minulost je [E] zrád, celé dy [G#] po tebou se [F#m] tenčí.
[D] Vád, sem [A] sebe budeš se ptát,
jestli se [E] dět s problémem na [F#m] zádech nebyval lehčí.
Dal můžeš to [D] hrát, ale tam [A] upřímů rád nebude.
Sem [C#m] tentokrát [G#] zjistíš, že vlastně [F#] nesmíš.
_ Žít [D] pro ty chvíle, [A] kde nám slova [E] _ nestačí.
[F#m] _
Stílíme [A] svý cíle, ukrytý jsou v [E] _
oblacích.
[F#] Čas plně [Bm] rychle nedovolá, by [D] protek [A] mezi prsty.
Nikde [E] není pozdě, no tak [F#m] prosím, nespy.
[Bm] Překl sem písmen, umať malují [A] kresby.
To, co [E] mi ráno přinesli, bych za [F#] noc nestih.
[D] Když začal sem sát, za okny [F#m] padaly hvězdy.
Teď co v [C#m] řaždém znám, seku příběhy [F#m] brzdy.
Asi [D] měl být všichni, koukej, dělí [A] se cesty.
Dal to zvládneš [E] sám, všechno tě češí na [G#] pěstě.
_ [F#m]
Čas plně rychle [C#m] nedovolá, by [A] protek mezi prsty.
Nikde není pozdě, no tak prosím, [F#m] nespy.
[Bm] Překl sem písmen, [A] umať malují kresby.
To, co mi ráno přinesli, bych za noc [B] nestih.
Když začal sem sát, za okny padaly [F#m] hvězdy.
[C#m] Teď co v [G#m] řaždém znám, [F#m] seku příběhy [B] brzdy.
Asi měl být všichni, koukej, [A] dělí se cesty.
Dal to [E] zvládneš sám, [G#m] všechno tě češí na pěstě.
[D] _ _ _ [A]
Dal to [C#m] zvládneš sám, _ [B] _ všechno tě češí na [D] pěstě.
_ [A] _ _ _ _ _ _ _