Sešívanej Kabát Chords by Hana Horecká
Tempo:
94.45 bpm
Chords used:
A
E
B
D
F#
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[A]
Já o každý, když se zeptá někdo z nás, jestli vážně věřím na [D] štěstí,
a nač [A] celý léta schovává v svůj starý kabát, hledám ve vzpomínkách návrat do [D] dětství.
Když [A] jsem byla holka malá, jednou nám někdo dal,
uprplnej kousků látek, [E] každej jenou barvou hrál.
[A] Tenkrát podzim už se blížil, [D] a já neměla v čem jít,
a tak [A] z těch kousků pro mě máma [E] začala [A]
kabášit.
A jak šila ve svejch rukou, měla stílu kouzelst,
a když pak skončila s tím šitím, [E] tak mi řekla, nešla spát.
[A] Snad ti dítě tenhle kabát, [D] kousek štěstí přinese,
s [A] tím mě políbila natvář [E] a dala [A] poženání své.
[D] Můj sešívaný kabát [A] žádným z postům nepatřil,
[D] a já pocit, [A] jak byl ze zlatejch [E] dítí byl.
[A]
Tenkrát neměli jsme nazvy, [D] já však byla bohatá [A] ve svým sešívaným vážti.
[E] Který šila [A] máma má.
[E] [A]
[F#] Já [B] jsem měla i pár záplat na svejch kalhotách,
ve svým novým pestrým [F#] kabátě a s dírou na botách.
[B] Když jsem do školy pak přišla, [E] tak se každej jenom [B] smál
jímu podivnýmu pláště, [F#] který mně se [B] krásnej zdál.
Připrávěla jsem jim všechno, o tom plášti, o svejch snech,
o svýmá mě s jakou láskou [F#] šila každej jeho snech.
[B] Nikdo nechtěl věřit tenkrát, [E] jaký štěstí cítím já,
[B] když mě do kabátu máma [F#] ráno [B]
oblíká.
[E] Teď znáte příběh celý [B] jeho vevchý světenský,
[E] pěkných roků pár, vysí v koutě [F#] pro štěstí.
A [B] tak, i když přesně nevím, [E] kolik ho přines k nám,
[B] to sešívaný [F#] kabát stále [E] schovává.
[B]
Já o každý, když se zeptá někdo z nás, jestli vážně věřím na [D] štěstí,
a nač [A] celý léta schovává v svůj starý kabát, hledám ve vzpomínkách návrat do [D] dětství.
Když [A] jsem byla holka malá, jednou nám někdo dal,
uprplnej kousků látek, [E] každej jenou barvou hrál.
[A] Tenkrát podzim už se blížil, [D] a já neměla v čem jít,
a tak [A] z těch kousků pro mě máma [E] začala [A]
kabášit.
A jak šila ve svejch rukou, měla stílu kouzelst,
a když pak skončila s tím šitím, [E] tak mi řekla, nešla spát.
[A] Snad ti dítě tenhle kabát, [D] kousek štěstí přinese,
s [A] tím mě políbila natvář [E] a dala [A] poženání své.
[D] Můj sešívaný kabát [A] žádným z postům nepatřil,
[D] a já pocit, [A] jak byl ze zlatejch [E] dítí byl.
[A]
Tenkrát neměli jsme nazvy, [D] já však byla bohatá [A] ve svým sešívaným vážti.
[E] Který šila [A] máma má.
[E] [A]
[F#] Já [B] jsem měla i pár záplat na svejch kalhotách,
ve svým novým pestrým [F#] kabátě a s dírou na botách.
[B] Když jsem do školy pak přišla, [E] tak se každej jenom [B] smál
jímu podivnýmu pláště, [F#] který mně se [B] krásnej zdál.
Připrávěla jsem jim všechno, o tom plášti, o svejch snech,
o svýmá mě s jakou láskou [F#] šila každej jeho snech.
[B] Nikdo nechtěl věřit tenkrát, [E] jaký štěstí cítím já,
[B] když mě do kabátu máma [F#] ráno [B]
oblíká.
[E] Teď znáte příběh celý [B] jeho vevchý světenský,
[E] pěkných roků pár, vysí v koutě [F#] pro štěstí.
A [B] tak, i když přesně nevím, [E] kolik ho přines k nám,
[B] to sešívaný [F#] kabát stále [E] schovává.
[B]
Key:
A
E
B
D
F#
A
E
B
_ _ _ [A] _ _ _ _ _
_ Já o každý, když se zeptá někdo z nás, jestli vážně věřím na [D] štěstí,
a nač [A] celý léta schovává v svůj starý kabát, hledám ve vzpomínkách návrat do [D] dětství.
Když [A] jsem byla holka malá, jednou nám někdo dal,
uprplnej kousků látek, [E] každej jenou barvou hrál.
[A] Tenkrát podzim už se blížil, [D] a já neměla v čem jít,
a tak [A] z těch kousků pro mě máma [E] začala [A]
kabášit.
_ A jak šila ve svejch rukou, měla stílu kouzelst,
a když pak skončila s tím šitím, [E] tak mi řekla, nešla spát.
[A] Snad ti dítě tenhle kabát, [D] kousek štěstí přinese,
s [A] tím mě políbila natvář [E] a dala [A] poženání své.
[D] Můj sešívaný kabát [A] žádným z postům nepatřil,
[D] a já pocit, [A] jak byl ze zlatejch [E] dítí byl.
_ _ [A]
Tenkrát neměli jsme nazvy, [D] já však byla bohatá [A] ve svým sešívaným vážti.
[E] Který šila [A] máma má.
_ _ _ _ _ [E] _ _ [A] _
_ _ _ [F#] _ _ Já [B] jsem měla i pár záplat na svejch kalhotách,
ve svým novým pestrým [F#] kabátě a s dírou na botách.
[B] Když jsem do školy pak přišla, [E] tak se každej jenom [B] smál
jímu podivnýmu pláště, [F#] který mně se [B] krásnej zdál.
_ Připrávěla jsem jim všechno, o tom plášti, o svejch snech,
o svýmá mě s jakou láskou [F#] šila každej jeho snech.
[B] Nikdo nechtěl věřit tenkrát, [E] jaký štěstí cítím já,
[B] když mě do kabátu máma [F#] ráno [B] _
oblíká.
[E] Teď znáte příběh celý [B] jeho vevchý světenský,
[E] pěkných roků pár, vysí v koutě [F#] pro štěstí.
_ A [B] tak, i když přesně nevím, [E] kolik ho přines k nám,
[B] to sešívaný [F#] kabát stále [E] _ schovává.
_ [B] _ _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ Já o každý, když se zeptá někdo z nás, jestli vážně věřím na [D] štěstí,
a nač [A] celý léta schovává v svůj starý kabát, hledám ve vzpomínkách návrat do [D] dětství.
Když [A] jsem byla holka malá, jednou nám někdo dal,
uprplnej kousků látek, [E] každej jenou barvou hrál.
[A] Tenkrát podzim už se blížil, [D] a já neměla v čem jít,
a tak [A] z těch kousků pro mě máma [E] začala [A]
kabášit.
_ A jak šila ve svejch rukou, měla stílu kouzelst,
a když pak skončila s tím šitím, [E] tak mi řekla, nešla spát.
[A] Snad ti dítě tenhle kabát, [D] kousek štěstí přinese,
s [A] tím mě políbila natvář [E] a dala [A] poženání své.
[D] Můj sešívaný kabát [A] žádným z postům nepatřil,
[D] a já pocit, [A] jak byl ze zlatejch [E] dítí byl.
_ _ [A]
Tenkrát neměli jsme nazvy, [D] já však byla bohatá [A] ve svým sešívaným vážti.
[E] Který šila [A] máma má.
_ _ _ _ _ [E] _ _ [A] _
_ _ _ [F#] _ _ Já [B] jsem měla i pár záplat na svejch kalhotách,
ve svým novým pestrým [F#] kabátě a s dírou na botách.
[B] Když jsem do školy pak přišla, [E] tak se každej jenom [B] smál
jímu podivnýmu pláště, [F#] který mně se [B] krásnej zdál.
_ Připrávěla jsem jim všechno, o tom plášti, o svejch snech,
o svýmá mě s jakou láskou [F#] šila každej jeho snech.
[B] Nikdo nechtěl věřit tenkrát, [E] jaký štěstí cítím já,
[B] když mě do kabátu máma [F#] ráno [B] _
oblíká.
[E] Teď znáte příběh celý [B] jeho vevchý světenský,
[E] pěkných roků pár, vysí v koutě [F#] pro štěstí.
_ A [B] tak, i když přesně nevím, [E] kolik ho přines k nám,
[B] to sešívaný [F#] kabát stále [E] _ schovává.
_ [B] _ _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
Facts about this song