Chords for Jaromír Nohavica - Sudvěj
Tempo:
88.5 bpm
Chords used:
A
D
Bm
B
E
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[B] [Bm]
Tolikoliv děnů teď už mi nikdy nebude.
Vteřina za vteřinou krajují můj pecel chleba.
[A] [B] Neklepej na [A] dveře posečkej chvíli můj [D] osude.
[A]
Ještě [D] tolik věcí udělat je [B] třeba, ještě tolik [Bm] věcí udělat je třeba.
Staré ženy nosí haleny z šedého batistu.
A když je pánská volenka sedí sami v rohu,
[A] kulhavý [D] taneční [A] mistr obrací list po [D]
[A] listu.
Ještě tolik [D] věcí dělat [A] mohu, ještě [Bm] tolik věcí dělat [F#] mohu.
[D] Řeka se prodírá koryty a slepí mi rameny.
[E] A pak se v moři [A] doširoka [D] rozprostírá.
[A]
[Bm] Je čas rozmetávat [C#] kameny.
[Bm]
[G] A je čas, je čas [A] ty kameny sbírat.
[Bm]
Rodina sedí v trávě, smije se a snídá.
Je to rodina šťastného malíře Vojkůvky.
[A] Najednou [D] přilétá [A] straka a žena říká [D] vida.
[A] Podívejte, děti [D] nese [Bm] borůvky, podívejte na ni nese borůvky.
Tohle, co se děje teď, už se nikdy nestane.
[E] Hromničkou na [Bm] našich hrobech budou naše [C#]
[Bm] knihy.
[A] V úně [D] milujících [A] setěl jednou ráno [D] vyvane.
[A] Z té [Bm] nekonečné tíhy, z té [F#] nekonečné [D] tíhy.
Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám.
[Em] S monogramem tiché [A] naděje na poslední řád [D] chce.
Je [Bm] čas kráčet od někud někam [Bm]
[G] a je čas, je čas [A] někam se vracet.
[B] [Bm]
Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé.
Na tříde svobody stojím s rukama svěšenýma.
[A] Mladinké [D] ženy pletou [A] svetry pro své [D] manžele.
[A] Aby jim [D] nezabilo [A] zima, aby jim [Bm] snad nezabilo zima.
A mě je den ode dne, noc od noci stále více chladněji.
V průvanych věků mi zíme, roky rozmařilé.
[A] Tohles mi [D] neprozradil [A] sud v jejich, ach, sud [D] v jejich.
[A] Že jednou [D] přijde ona [A] chvíle, že [Bm] jednou přijde ona [F#m]
[D] chvíle.
Z mlhy u cesty se vynořily dva bílý bůvoli.
[E] Něco jim [Bm] zpívám, ale [A] můj hlas zní tak cize.
[A]
[B] [Bm] Je čas zasévat na poly.
[G] A je čas, je [A] čas na poly sklízet.
[B] [Bm]
V podloubí Šternberského hradu u stěny je lavice.
Sedám si na ní a malíř přidáří mi kávu.
[A] A v druhé [D] ruce nový [A] obraz jména, svatá trojice.
Bůh na něm [D] snídá borůvky [B] a [E] zrzavou má [Bm] hlavu.
Není ta káva příliš silná, ptá se jeho paní.
A kdyby manžel nebyl blázen, tak jsme [C#] dávno [Bm] pohatí.
[A] A [D] malíř Libor [A] směje se a nade mnou se [D] [A] sklání.
Co [D] jednou namaluješ, to se [Bm] [D] nestratí.
Tolikolik je mi teď, už mi nikdy nebude.
[E]
Vteřina [B] za vteřinou [A] ukrajují můj pecen [D] chleba.
[Am] [Bm]
Neklepejí na [E] dveře [Bm] posečkejí chvíli můj [Bm] osude.
[G] Ještě tolik pláten udělat [D] je třeba, [A] ještě tolik písní.
Udělat je třeba.
Tolikoliv děnů teď už mi nikdy nebude.
Vteřina za vteřinou krajují můj pecel chleba.
[A] [B] Neklepej na [A] dveře posečkej chvíli můj [D] osude.
[A]
Ještě [D] tolik věcí udělat je [B] třeba, ještě tolik [Bm] věcí udělat je třeba.
Staré ženy nosí haleny z šedého batistu.
A když je pánská volenka sedí sami v rohu,
[A] kulhavý [D] taneční [A] mistr obrací list po [D]
[A] listu.
Ještě tolik [D] věcí dělat [A] mohu, ještě [Bm] tolik věcí dělat [F#] mohu.
[D] Řeka se prodírá koryty a slepí mi rameny.
[E] A pak se v moři [A] doširoka [D] rozprostírá.
[A]
[Bm] Je čas rozmetávat [C#] kameny.
[Bm]
[G] A je čas, je čas [A] ty kameny sbírat.
[Bm]
Rodina sedí v trávě, smije se a snídá.
Je to rodina šťastného malíře Vojkůvky.
[A] Najednou [D] přilétá [A] straka a žena říká [D] vida.
[A] Podívejte, děti [D] nese [Bm] borůvky, podívejte na ni nese borůvky.
Tohle, co se děje teď, už se nikdy nestane.
[E] Hromničkou na [Bm] našich hrobech budou naše [C#]
[Bm] knihy.
[A] V úně [D] milujících [A] setěl jednou ráno [D] vyvane.
[A] Z té [Bm] nekonečné tíhy, z té [F#] nekonečné [D] tíhy.
Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám.
[Em] S monogramem tiché [A] naděje na poslední řád [D] chce.
Je [Bm] čas kráčet od někud někam [Bm]
[G] a je čas, je čas [A] někam se vracet.
[B] [Bm]
Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé.
Na tříde svobody stojím s rukama svěšenýma.
[A] Mladinké [D] ženy pletou [A] svetry pro své [D] manžele.
[A] Aby jim [D] nezabilo [A] zima, aby jim [Bm] snad nezabilo zima.
A mě je den ode dne, noc od noci stále více chladněji.
V průvanych věků mi zíme, roky rozmařilé.
[A] Tohles mi [D] neprozradil [A] sud v jejich, ach, sud [D] v jejich.
[A] Že jednou [D] přijde ona [A] chvíle, že [Bm] jednou přijde ona [F#m]
[D] chvíle.
Z mlhy u cesty se vynořily dva bílý bůvoli.
[E] Něco jim [Bm] zpívám, ale [A] můj hlas zní tak cize.
[A]
[B] [Bm] Je čas zasévat na poly.
[G] A je čas, je [A] čas na poly sklízet.
[B] [Bm]
V podloubí Šternberského hradu u stěny je lavice.
Sedám si na ní a malíř přidáří mi kávu.
[A] A v druhé [D] ruce nový [A] obraz jména, svatá trojice.
Bůh na něm [D] snídá borůvky [B] a [E] zrzavou má [Bm] hlavu.
Není ta káva příliš silná, ptá se jeho paní.
A kdyby manžel nebyl blázen, tak jsme [C#] dávno [Bm] pohatí.
[A] A [D] malíř Libor [A] směje se a nade mnou se [D] [A] sklání.
Co [D] jednou namaluješ, to se [Bm] [D] nestratí.
Tolikolik je mi teď, už mi nikdy nebude.
[E]
Vteřina [B] za vteřinou [A] ukrajují můj pecen [D] chleba.
[Am] [Bm]
Neklepejí na [E] dveře [Bm] posečkejí chvíli můj [Bm] osude.
[G] Ještě tolik pláten udělat [D] je třeba, [A] ještě tolik písní.
Udělat je třeba.
Key:
A
D
Bm
B
E
A
D
Bm
[B] _ [Bm] _ _ _ _ _ _ _
_ Tolikoliv děnů teď už mi nikdy nebude. _
_ Vteřina za vteřinou krajují můj pecel chleba.
[A] _ [B] Neklepej na [A] dveře posečkej chvíli můj [D] osude.
[A] _
Ještě [D] tolik věcí udělat je [B] třeba, ještě tolik [Bm] věcí udělat je třeba.
Staré ženy nosí haleny z šedého batistu. _
A když je pánská volenka sedí sami v rohu,
_ [A] kulhavý [D] taneční [A] mistr obrací list po [D]
[A] listu.
Ještě tolik [D] věcí dělat [A] mohu, ještě [Bm] tolik věcí dělat [F#] mohu.
[D] _ Řeka se prodírá koryty a slepí mi rameny. _
[E] A pak se v moři [A] doširoka [D] rozprostírá.
[A] _
[Bm] Je čas _ rozmetávat [C#] kameny.
[Bm]
[G] A je čas, je čas [A] ty kameny sbírat. _
[Bm] _ _ _ _ _ _ _ _
_ Rodina sedí v trávě, smije se a snídá. _
_ Je to rodina šťastného malíře Vojkůvky.
[A] _ Najednou [D] přilétá [A] straka a žena říká [D] vida.
[A] _ Podívejte, děti [D] nese [Bm] borůvky, podívejte na ni nese borůvky.
Tohle, co se děje teď, už se nikdy nestane.
_ _ [E] Hromničkou na [Bm] našich hrobech budou naše [C#]
[Bm] knihy.
[A] V úně [D] milujících [A] setěl jednou ráno [D] vyvane.
[A] _ Z té [Bm] nekonečné tíhy, z té [F#] nekonečné [D] tíhy.
Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám. _
_ [Em] S monogramem tiché [A] naděje na poslední řád [D] chce.
Je [Bm] čas kráčet od někud někam [Bm]
[G] a je čas, je čas [A] někam se vracet. _
[B] _ _ [Bm] _ _ _ _ _ _
_ Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé.
Na tříde svobody stojím s rukama _ svěšenýma.
[A] Mladinké [D] ženy pletou [A] svetry pro své [D] manžele.
[A] _ Aby jim [D] nezabilo [A] zima, aby jim [Bm] snad nezabilo zima.
A mě je den ode dne, noc od noci stále více chladněji.
V průvanych věků mi zíme, roky rozmařilé.
_ [A] Tohles mi [D] neprozradil [A] sud v jejich, ach, sud [D] v jejich.
[A] _ Že jednou [D] přijde ona [A] chvíle, že [Bm] jednou přijde ona [F#m]
[D] chvíle.
Z mlhy u cesty se vynořily dva bílý bůvoli.
_ [E] Něco jim [Bm] zpívám, ale [A] můj hlas zní tak cize.
[A] _
_ [B] [Bm] Je čas _ zasévat na poly. _
[G] A je čas, je [A] čas na poly sklízet.
[B] _ _ [Bm] _ _ _ _ _ _
V podloubí Šternberského hradu u stěny je lavice.
Sedám si na ní a malíř přidáří mi kávu. _
[A] A v druhé [D] ruce nový [A] obraz jména, svatá trojice.
Bůh na něm [D] snídá borůvky [B] a [E] zrzavou má [Bm] hlavu.
Není ta káva příliš silná, ptá se jeho paní. _
A kdyby manžel nebyl blázen, tak jsme [C#] dávno [Bm] pohatí.
[A] A [D] malíř Libor [A] směje se a nade mnou se [D] [A] sklání.
Co [D] jednou namaluješ, to se [Bm] _ _ _ [D] nestratí.
Tolikolik je mi teď, už mi nikdy nebude.
_ [E]
Vteřina [B] za vteřinou [A] ukrajují můj pecen [D] chleba.
[Am] _ [Bm]
Neklepejí na [E] dveře [Bm] posečkejí chvíli můj [Bm] osude.
[G] Ještě tolik pláten udělat [D] je třeba, [A] ještě tolik písní. _
Udělat je třeba. _ _ _ _ _ _
_ Tolikoliv děnů teď už mi nikdy nebude. _
_ Vteřina za vteřinou krajují můj pecel chleba.
[A] _ [B] Neklepej na [A] dveře posečkej chvíli můj [D] osude.
[A] _
Ještě [D] tolik věcí udělat je [B] třeba, ještě tolik [Bm] věcí udělat je třeba.
Staré ženy nosí haleny z šedého batistu. _
A když je pánská volenka sedí sami v rohu,
_ [A] kulhavý [D] taneční [A] mistr obrací list po [D]
[A] listu.
Ještě tolik [D] věcí dělat [A] mohu, ještě [Bm] tolik věcí dělat [F#] mohu.
[D] _ Řeka se prodírá koryty a slepí mi rameny. _
[E] A pak se v moři [A] doširoka [D] rozprostírá.
[A] _
[Bm] Je čas _ rozmetávat [C#] kameny.
[Bm]
[G] A je čas, je čas [A] ty kameny sbírat. _
[Bm] _ _ _ _ _ _ _ _
_ Rodina sedí v trávě, smije se a snídá. _
_ Je to rodina šťastného malíře Vojkůvky.
[A] _ Najednou [D] přilétá [A] straka a žena říká [D] vida.
[A] _ Podívejte, děti [D] nese [Bm] borůvky, podívejte na ni nese borůvky.
Tohle, co se děje teď, už se nikdy nestane.
_ _ [E] Hromničkou na [Bm] našich hrobech budou naše [C#]
[Bm] knihy.
[A] V úně [D] milujících [A] setěl jednou ráno [D] vyvane.
[A] _ Z té [Bm] nekonečné tíhy, z té [F#] nekonečné [D] tíhy.
Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám. _
_ [Em] S monogramem tiché [A] naděje na poslední řád [D] chce.
Je [Bm] čas kráčet od někud někam [Bm]
[G] a je čas, je čas [A] někam se vracet. _
[B] _ _ [Bm] _ _ _ _ _ _
_ Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé.
Na tříde svobody stojím s rukama _ svěšenýma.
[A] Mladinké [D] ženy pletou [A] svetry pro své [D] manžele.
[A] _ Aby jim [D] nezabilo [A] zima, aby jim [Bm] snad nezabilo zima.
A mě je den ode dne, noc od noci stále více chladněji.
V průvanych věků mi zíme, roky rozmařilé.
_ [A] Tohles mi [D] neprozradil [A] sud v jejich, ach, sud [D] v jejich.
[A] _ Že jednou [D] přijde ona [A] chvíle, že [Bm] jednou přijde ona [F#m]
[D] chvíle.
Z mlhy u cesty se vynořily dva bílý bůvoli.
_ [E] Něco jim [Bm] zpívám, ale [A] můj hlas zní tak cize.
[A] _
_ [B] [Bm] Je čas _ zasévat na poly. _
[G] A je čas, je [A] čas na poly sklízet.
[B] _ _ [Bm] _ _ _ _ _ _
V podloubí Šternberského hradu u stěny je lavice.
Sedám si na ní a malíř přidáří mi kávu. _
[A] A v druhé [D] ruce nový [A] obraz jména, svatá trojice.
Bůh na něm [D] snídá borůvky [B] a [E] zrzavou má [Bm] hlavu.
Není ta káva příliš silná, ptá se jeho paní. _
A kdyby manžel nebyl blázen, tak jsme [C#] dávno [Bm] pohatí.
[A] A [D] malíř Libor [A] směje se a nade mnou se [D] [A] sklání.
Co [D] jednou namaluješ, to se [Bm] _ _ _ [D] nestratí.
Tolikolik je mi teď, už mi nikdy nebude.
_ [E]
Vteřina [B] za vteřinou [A] ukrajují můj pecen [D] chleba.
[Am] _ [Bm]
Neklepejí na [E] dveře [Bm] posečkejí chvíli můj [Bm] osude.
[G] Ještě tolik pláten udělat [D] je třeba, [A] ještě tolik písní. _
Udělat je třeba. _ _ _ _ _ _