Chords for Jindřich Šťáhlavský - Starý mlýn
Tempo:
163.5 bpm
Chords used:
G
D
C
F
Em
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[C]
Do toho starého, [Eb]
opuštěného mína [D] jsme si chodívali hrát už jako [F] děti.
A po [G] každé nás v tichou rozbořený [C] stěn [G] přepadával strach.
[C] Jakoby jakési zvážstvní, děsivé [D] napětí [G] umocňovalo smutek a [F] punost tohoto místa.
[G]
[C] Až jednou bylo to už k večeru, kdy nás nedaleko odtud [D] zastihla strašlivá [Dm] bouří.
[F] Před [G] teštěma vytřicí jsme se [C] schovali do bývalé stáje, [F] nebo lépe do toho, [C] co z ní ještě zbývalo.
Blesky [D] křižovaly oblhu [Dm] a v jednu chvíli [F] ozářily také zadní [G] část našeho úkrytu.
[C] Strnuli jsme.
Tam, opřený o kamenný kvátr, seděl [Dm] člověk.
A po čase, když jsme [F] překonali [G] rozpaky, nám začal [C] vyprávit příběh, který se [G] stal téměř [C] třemi stovkami let.
Bylo [D] to právě v takové bouři, kdy [Fm] zaklipal na okované dve zemlí [G] na mladý muž.
Jeho [C] tvář byla zahrostlá plnou bousem a jeho oči
Jeho oči ty se [D] smály, když žádal [G]
[F] nerudného mlynáře o nocleh.
[G]
[F] Ten se nejdříve [C] dlouho rozpakoval, [Eb]
ale když cizinec [C] vytáhal z objemného váčku [Dm] několik zlaťáků, snad až příliš ochotně [F] ho zvoldal.
[G]
[C] V kuchyně pak své žena šeptala, že mladík má u sebe takové bohatství, [G] které by pro ně znamenalo [D] zbavit se už navždy té proklaté dřiny [F] a dopřát si [G] dosytostí všeho, [C] po čem kdy toužili.
[G]
[C] Podslov nebylo daleko občinu, a [D] jen noc byla světkem jejich krutosti, a [Em] starý let a [G] nepoužívaný náhon [F] ukryl [G] oběť [C] jejich zločinu.
[D]
Ráno vyšlo slunce jako každý den.
[Em] [E] Sedlák, který přijel s [G] nákladem o biví, musel dlouho bůchat [D] a křičet, [A] když se objevil v [D] runátný obličeji mlynáře.
A [Em] ještě než se stačil [G] nadechnout k [Em]
nadávce, [G] sedlák [A] vyksykl, tak co [D] jste tomu říkali?
A čemu jako?
Opatrně se [Em] odpadl mlynář.
No přeci, [G] přeci syn se vám poletých vrátil [A] a nechtěl ani [D] přespat u nás ve [A] vesnici.
[D]
[Em] Mlynář se přílešílel.
[G] Jeho žena [A] se [G] utopila nedaleko [A] místa, kde [D] ležel její syn.
A vy pravějči, [Em] tenté noci [E] zmizel [G] stejně tady mě, jako [A] si objevil.
[D] [A]
[D]
[Em]
[G]
Do toho starého, [Eb]
opuštěného mína [D] jsme si chodívali hrát už jako [F] děti.
A po [G] každé nás v tichou rozbořený [C] stěn [G] přepadával strach.
[C] Jakoby jakési zvážstvní, děsivé [D] napětí [G] umocňovalo smutek a [F] punost tohoto místa.
[G]
[C] Až jednou bylo to už k večeru, kdy nás nedaleko odtud [D] zastihla strašlivá [Dm] bouří.
[F] Před [G] teštěma vytřicí jsme se [C] schovali do bývalé stáje, [F] nebo lépe do toho, [C] co z ní ještě zbývalo.
Blesky [D] křižovaly oblhu [Dm] a v jednu chvíli [F] ozářily také zadní [G] část našeho úkrytu.
[C] Strnuli jsme.
Tam, opřený o kamenný kvátr, seděl [Dm] člověk.
A po čase, když jsme [F] překonali [G] rozpaky, nám začal [C] vyprávit příběh, který se [G] stal téměř [C] třemi stovkami let.
Bylo [D] to právě v takové bouři, kdy [Fm] zaklipal na okované dve zemlí [G] na mladý muž.
Jeho [C] tvář byla zahrostlá plnou bousem a jeho oči
Jeho oči ty se [D] smály, když žádal [G]
[F] nerudného mlynáře o nocleh.
[G]
[F] Ten se nejdříve [C] dlouho rozpakoval, [Eb]
ale když cizinec [C] vytáhal z objemného váčku [Dm] několik zlaťáků, snad až příliš ochotně [F] ho zvoldal.
[G]
[C] V kuchyně pak své žena šeptala, že mladík má u sebe takové bohatství, [G] které by pro ně znamenalo [D] zbavit se už navždy té proklaté dřiny [F] a dopřát si [G] dosytostí všeho, [C] po čem kdy toužili.
[G]
[C] Podslov nebylo daleko občinu, a [D] jen noc byla světkem jejich krutosti, a [Em] starý let a [G] nepoužívaný náhon [F] ukryl [G] oběť [C] jejich zločinu.
[D]
Ráno vyšlo slunce jako každý den.
[Em] [E] Sedlák, který přijel s [G] nákladem o biví, musel dlouho bůchat [D] a křičet, [A] když se objevil v [D] runátný obličeji mlynáře.
A [Em] ještě než se stačil [G] nadechnout k [Em]
nadávce, [G] sedlák [A] vyksykl, tak co [D] jste tomu říkali?
A čemu jako?
Opatrně se [Em] odpadl mlynář.
No přeci, [G] přeci syn se vám poletých vrátil [A] a nechtěl ani [D] přespat u nás ve [A] vesnici.
[D]
[Em] Mlynář se přílešílel.
[G] Jeho žena [A] se [G] utopila nedaleko [A] místa, kde [D] ležel její syn.
A vy pravějči, [Em] tenté noci [E] zmizel [G] stejně tady mě, jako [A] si objevil.
[D] [A]
[D]
[Em]
[G]
Key:
G
D
C
F
Em
G
D
C
[C] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ Do toho starého, _ [Eb]
opuštěného mína [D] _ jsme si chodívali hrát už jako [F] děti.
_ A po [G] každé nás v tichou rozbořený [C] stěn _ [G] přepadával strach. _
_ [C] Jakoby jakési _ zvážstvní, děsivé [D] napětí _ [G] umocňovalo smutek a [F] punost tohoto místa.
[G] _ _ _
_ [C] _ _ _ Až jednou bylo to už k _ večeru, kdy nás nedaleko odtud [D] zastihla strašlivá [Dm] bouří. _ _
_ [F] _ Před [G] teštěma vytřicí jsme se [C] schovali do bývalé stáje, [F] nebo lépe do toho, [C] co z ní ještě _ zbývalo. _ _
Blesky [D] křižovaly oblhu [Dm] _ a v jednu chvíli [F] ozářily také zadní [G] část našeho úkrytu.
[C] _ _ _ Strnuli jsme. _
_ _ Tam, opřený o kamenný kvátr, seděl [Dm] člověk.
_ _ A po čase, když jsme [F] překonali [G] rozpaky, nám začal [C] vyprávit příběh, který se [G] stal téměř _ [C] třemi stovkami let. _ _ _
Bylo [D] to právě v takové bouři, kdy [Fm] zaklipal na okované dve zemlí [G] na mladý muž. _
Jeho [C] tvář byla zahrostlá plnou bousem a jeho _ oči_
Jeho oči ty se [D] smály, když žádal [G] _
[F] nerudného mlynáře o nocleh.
[G] _ _ _
[F] Ten se nejdříve [C] dlouho rozpakoval, [Eb] _
ale když cizinec [C] vytáhal z objemného váčku [Dm] několik zlaťáků, snad až příliš ochotně [F] ho zvoldal.
_ _ [G] _ _ _
[C] V kuchyně pak své žena šeptala, že mladík má u sebe takové bohatství, [G] které by pro ně znamenalo [D] zbavit se už navždy té proklaté dřiny [F] _ a dopřát si [G] _ dosytostí všeho, [C] po čem kdy toužili.
[G] _ _ _
_ [C] Podslov nebylo daleko občinu, _ a [D] jen noc byla světkem jejich krutosti, a [Em] starý let a [G] nepoužívaný náhon [F] ukryl [G] oběť [C] jejich zločinu.
_ [D] _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ Ráno vyšlo slunce jako každý den.
[Em] _ _ _ [E] Sedlák, který přijel s [G] nákladem o biví, musel dlouho bůchat [D] a křičet, _ [A] když se objevil v [D] runátný obličeji mlynáře. _
A [Em] ještě než se stačil [G] nadechnout k [Em]
nadávce, _ [G] sedlák [A] vyksykl, _ tak co [D] jste tomu říkali? _ _ _
A čemu jako?
_ _ Opatrně se [Em] odpadl mlynář.
No přeci, [G] přeci syn se vám poletých vrátil [A] a nechtěl ani [D] přespat u nás ve [A] vesnici. _ _
_ [D] _ _ _ _ _ _ _
_ [Em] Mlynář se přílešílel. _ _
_ [G] Jeho žena _ [A] se _ [G] utopila nedaleko [A] místa, kde [D] ležel její syn.
_ A vy _ _ pravějči, [Em] tenté noci [E] zmizel _ [G] stejně tady mě, _ jako [A] si objevil. _
_ [D] _ _ _ _ [A] _ _ _
_ [D] _ _ _ _ _ _ _
_ [Em] _ _ _ _ _ _ _
_ _ [G] _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ Do toho starého, _ [Eb]
opuštěného mína [D] _ jsme si chodívali hrát už jako [F] děti.
_ A po [G] každé nás v tichou rozbořený [C] stěn _ [G] přepadával strach. _
_ [C] Jakoby jakési _ zvážstvní, děsivé [D] napětí _ [G] umocňovalo smutek a [F] punost tohoto místa.
[G] _ _ _
_ [C] _ _ _ Až jednou bylo to už k _ večeru, kdy nás nedaleko odtud [D] zastihla strašlivá [Dm] bouří. _ _
_ [F] _ Před [G] teštěma vytřicí jsme se [C] schovali do bývalé stáje, [F] nebo lépe do toho, [C] co z ní ještě _ zbývalo. _ _
Blesky [D] křižovaly oblhu [Dm] _ a v jednu chvíli [F] ozářily také zadní [G] část našeho úkrytu.
[C] _ _ _ Strnuli jsme. _
_ _ Tam, opřený o kamenný kvátr, seděl [Dm] člověk.
_ _ A po čase, když jsme [F] překonali [G] rozpaky, nám začal [C] vyprávit příběh, který se [G] stal téměř _ [C] třemi stovkami let. _ _ _
Bylo [D] to právě v takové bouři, kdy [Fm] zaklipal na okované dve zemlí [G] na mladý muž. _
Jeho [C] tvář byla zahrostlá plnou bousem a jeho _ oči_
Jeho oči ty se [D] smály, když žádal [G] _
[F] nerudného mlynáře o nocleh.
[G] _ _ _
[F] Ten se nejdříve [C] dlouho rozpakoval, [Eb] _
ale když cizinec [C] vytáhal z objemného váčku [Dm] několik zlaťáků, snad až příliš ochotně [F] ho zvoldal.
_ _ [G] _ _ _
[C] V kuchyně pak své žena šeptala, že mladík má u sebe takové bohatství, [G] které by pro ně znamenalo [D] zbavit se už navždy té proklaté dřiny [F] _ a dopřát si [G] _ dosytostí všeho, [C] po čem kdy toužili.
[G] _ _ _
_ [C] Podslov nebylo daleko občinu, _ a [D] jen noc byla světkem jejich krutosti, a [Em] starý let a [G] nepoužívaný náhon [F] ukryl [G] oběť [C] jejich zločinu.
_ [D] _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ Ráno vyšlo slunce jako každý den.
[Em] _ _ _ [E] Sedlák, který přijel s [G] nákladem o biví, musel dlouho bůchat [D] a křičet, _ [A] když se objevil v [D] runátný obličeji mlynáře. _
A [Em] ještě než se stačil [G] nadechnout k [Em]
nadávce, _ [G] sedlák [A] vyksykl, _ tak co [D] jste tomu říkali? _ _ _
A čemu jako?
_ _ Opatrně se [Em] odpadl mlynář.
No přeci, [G] přeci syn se vám poletých vrátil [A] a nechtěl ani [D] přespat u nás ve [A] vesnici. _ _
_ [D] _ _ _ _ _ _ _
_ [Em] Mlynář se přílešílel. _ _
_ [G] Jeho žena _ [A] se _ [G] utopila nedaleko [A] místa, kde [D] ležel její syn.
_ A vy _ _ pravějči, [Em] tenté noci [E] zmizel _ [G] stejně tady mě, _ jako [A] si objevil. _
_ [D] _ _ _ _ [A] _ _ _
_ [D] _ _ _ _ _ _ _
_ [Em] _ _ _ _ _ _ _
_ _ [G] _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _