Chords for Luger - Oko vraha
Tempo:
83.9 bpm
Chords used:
Ebm
B
Bb
Abm
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[Ebm]
Sedím večer s chlapcom, prý jednom v stole, je to divný pocit, když vím, že jde dole.
A čo je vlastně [B] kurva najhoršie na tom, že som to já, to se stane [Ebm] jeho katom.
Chlapec ještě neví, že se nedožije rána.
Zadáme do auta, jdeme do neznáma.
Cesta [B] sa mi zdá být nekonečně dlhá, děbl si na schodoch mojho [Ebm] člověka šplhá.
V správnu chvílu do mě smrt vtíchně, naměrím výstrel, všetko [B] stíhně.
Nikomu som neveril, jen sebe a tlmiču, to som ještě [Bb] netušil, jak skončím na [Ebm] piču.
Na cestě zpět už bude všetko jiné, moje svedomě, vedomě, cítěně, [B] vinné.
Vidím před sebou z toho večera dvo krutky, když som vraždil [Ebm] bez jakékoliv pohnoutky.
Podstedy mi dávají dobrou noc dva hlasy, jeden ma vraždí, druhý tvrdí, že ma [B] spasí.
Nikdy sa nebudem, prepud mi kajač, moje srdce pleca, [Ebm] nemože být dobré.
Moje tělo je len do černé zeme hodné, chcel som být někým, dnes som [B] ničím.
Nevěděl som, za takovu chvílu som to zničil.
[Ebm]
Presně vím, čo spravil si, spravil už, mlačil si, mlačil už, zabil si.
[B] Můžuš zavřet lipce jak obaky, premíš hlasy, zrovniš, jsi vedomý.
Ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy, já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, jsi vedomý.
Ten pocit bude v těbe navždy, [B] já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, já som tvoje svědomí, [Bb] připomínám [Ebm] tím od vřáždy.
Moja osoba sa rozchádza v nutorným tělení, do děbla s očím ruchom sa v tichosti pev [Abm] tělý.
Do hlavy sa mi silné myšlínky jebu, práve v ten těň, jdem [Ebm] po hrebu, kráčám si s navom.
Jdeme k jame, chcem to mát za sebou, něk daju na něj kameň, [B] všeci zrazu na mě, otačaju pohlady, mám to být já, kdo venec na [Ebm] hrob posadí.
Žiadné prekvapeně, do ruk venec beriem, kráčám si k hrobu, na ostatných seriem, [B] bojujem.
To posial s nepoznaným pocitom, sám ani nevím, [Bb] jak som sa [Ebm] tam odsytol, venec je na hrobe, já sa rychlo otáčam.
S bojebaným pocitom, potichu [B] odkráčám, uvedomujem si, za važnost svojo činu, cítim vinu, cítim na sebe, [Ebm] všetku tu špinu.
V jediný stůl večera to dnes mávám, s pocitom vraha sa budim, noci zaspávám.
[B] Nejde to zpět, čas sa nedá vrátit, svoje svědomě budem [Ebm] navždy dvoma krátit.
Presně vím, co spravil si, práce půjč, tlačil si, zdávil si.
Vy [B] si s nám relikce dobaví, premíš hlavní, jsi v své domy, ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy.
Já jsou tvoje svědomí,
[B] [Bb] připomínám [Ebm] život vždy.
[B] [Ebm]
[B] [Bb]
Sedím večer s chlapcom, prý jednom v stole, je to divný pocit, když vím, že jde dole.
A čo je vlastně [B] kurva najhoršie na tom, že som to já, to se stane [Ebm] jeho katom.
Chlapec ještě neví, že se nedožije rána.
Zadáme do auta, jdeme do neznáma.
Cesta [B] sa mi zdá být nekonečně dlhá, děbl si na schodoch mojho [Ebm] člověka šplhá.
V správnu chvílu do mě smrt vtíchně, naměrím výstrel, všetko [B] stíhně.
Nikomu som neveril, jen sebe a tlmiču, to som ještě [Bb] netušil, jak skončím na [Ebm] piču.
Na cestě zpět už bude všetko jiné, moje svedomě, vedomě, cítěně, [B] vinné.
Vidím před sebou z toho večera dvo krutky, když som vraždil [Ebm] bez jakékoliv pohnoutky.
Podstedy mi dávají dobrou noc dva hlasy, jeden ma vraždí, druhý tvrdí, že ma [B] spasí.
Nikdy sa nebudem, prepud mi kajač, moje srdce pleca, [Ebm] nemože být dobré.
Moje tělo je len do černé zeme hodné, chcel som být někým, dnes som [B] ničím.
Nevěděl som, za takovu chvílu som to zničil.
[Ebm]
Presně vím, čo spravil si, spravil už, mlačil si, mlačil už, zabil si.
[B] Můžuš zavřet lipce jak obaky, premíš hlasy, zrovniš, jsi vedomý.
Ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy, já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, jsi vedomý.
Ten pocit bude v těbe navždy, [B] já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, já som tvoje svědomí, [Bb] připomínám [Ebm] tím od vřáždy.
Moja osoba sa rozchádza v nutorným tělení, do děbla s očím ruchom sa v tichosti pev [Abm] tělý.
Do hlavy sa mi silné myšlínky jebu, práve v ten těň, jdem [Ebm] po hrebu, kráčám si s navom.
Jdeme k jame, chcem to mát za sebou, něk daju na něj kameň, [B] všeci zrazu na mě, otačaju pohlady, mám to být já, kdo venec na [Ebm] hrob posadí.
Žiadné prekvapeně, do ruk venec beriem, kráčám si k hrobu, na ostatných seriem, [B] bojujem.
To posial s nepoznaným pocitom, sám ani nevím, [Bb] jak som sa [Ebm] tam odsytol, venec je na hrobe, já sa rychlo otáčam.
S bojebaným pocitom, potichu [B] odkráčám, uvedomujem si, za važnost svojo činu, cítim vinu, cítim na sebe, [Ebm] všetku tu špinu.
V jediný stůl večera to dnes mávám, s pocitom vraha sa budim, noci zaspávám.
[B] Nejde to zpět, čas sa nedá vrátit, svoje svědomě budem [Ebm] navždy dvoma krátit.
Presně vím, co spravil si, práce půjč, tlačil si, zdávil si.
Vy [B] si s nám relikce dobaví, premíš hlavní, jsi v své domy, ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy.
Já jsou tvoje svědomí,
[B] [Bb] připomínám [Ebm] život vždy.
[B] [Ebm]
[B] [Bb]
Key:
Ebm
B
Bb
Abm
Ebm
B
Bb
Abm
[Ebm] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _
Sedím večer s chlapcom, prý jednom v stole, je to divný pocit, když vím, že jde dole.
A čo je vlastně [B] kurva najhoršie na tom, že som to já, to se stane [Ebm] jeho katom.
Chlapec ještě neví, že se nedožije rána.
Zadáme do auta, jdeme do neznáma.
Cesta [B] sa mi zdá být nekonečně dlhá, děbl si na schodoch mojho [Ebm] člověka šplhá.
V správnu chvílu do mě smrt vtíchně, naměrím výstrel, všetko [B] stíhně.
Nikomu som neveril, jen sebe a tlmiču, to som ještě [Bb] netušil, jak skončím na [Ebm] piču.
Na cestě zpět už bude všetko jiné, moje svedomě, vedomě, cítěně, [B] vinné.
Vidím před sebou z toho večera dvo krutky, když som vraždil [Ebm] bez jakékoliv pohnoutky.
Podstedy mi dávají dobrou noc dva hlasy, jeden ma vraždí, druhý tvrdí, že ma [B] spasí.
Nikdy sa nebudem, prepud mi kajač, moje srdce pleca, [Ebm] nemože být dobré.
Moje tělo je len do černé zeme hodné, chcel som být někým, dnes som [B] ničím.
Nevěděl som, za takovu chvílu som to zničil.
_ _ [Ebm] _
Presně vím, čo spravil si, spravil už, mlačil si, mlačil už, zabil si.
[B] Můžuš zavřet lipce jak obaky, premíš hlasy, zrovniš, jsi vedomý.
Ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy, já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, jsi vedomý.
Ten pocit bude v těbe navždy, [B] já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, já som tvoje svědomí, [Bb] připomínám [Ebm] tím od vřáždy.
Moja osoba sa rozchádza v nutorným tělení, do děbla s očím ruchom sa v tichosti pev [Abm] tělý.
Do hlavy sa mi silné myšlínky jebu, práve v ten těň, jdem [Ebm] po hrebu, kráčám si s navom.
Jdeme k jame, chcem to mát za sebou, něk daju na něj kameň, [B] všeci zrazu na mě, otačaju pohlady, mám to být já, kdo venec na [Ebm] hrob posadí.
Žiadné prekvapeně, do ruk venec beriem, kráčám si k hrobu, na ostatných seriem, [B] bojujem.
To posial s nepoznaným pocitom, sám ani nevím, [Bb] jak som sa [Ebm] tam odsytol, venec je na hrobe, já sa rychlo otáčam.
S bojebaným pocitom, potichu [B] odkráčám, uvedomujem si, za važnost svojo činu, cítim vinu, cítim na sebe, [Ebm] všetku tu špinu.
V jediný stůl večera to dnes mávám, s pocitom vraha sa budim, noci zaspávám.
[B] Nejde to zpět, čas sa nedá vrátit, svoje svědomě budem [Ebm] navždy dvoma krátit.
Presně vím, co spravil si, práce půjč, tlačil si, zdávil si.
Vy [B] si s nám relikce dobaví, premíš hlavní, jsi v své domy, ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy.
Já jsou tvoje svědomí, _ _ _ _ _ _
[B] _ _ _ _ _ [Bb] připomínám [Ebm] život vždy. _ _ _ _ _ _ _
[B] _ _ _ _ _ _ _ [Ebm] _
_ _ _ _ _ _ _ _
[B] _ _ _ _ _ _ [Bb] _ _
_ _ _ _ _ _ _
Sedím večer s chlapcom, prý jednom v stole, je to divný pocit, když vím, že jde dole.
A čo je vlastně [B] kurva najhoršie na tom, že som to já, to se stane [Ebm] jeho katom.
Chlapec ještě neví, že se nedožije rána.
Zadáme do auta, jdeme do neznáma.
Cesta [B] sa mi zdá být nekonečně dlhá, děbl si na schodoch mojho [Ebm] člověka šplhá.
V správnu chvílu do mě smrt vtíchně, naměrím výstrel, všetko [B] stíhně.
Nikomu som neveril, jen sebe a tlmiču, to som ještě [Bb] netušil, jak skončím na [Ebm] piču.
Na cestě zpět už bude všetko jiné, moje svedomě, vedomě, cítěně, [B] vinné.
Vidím před sebou z toho večera dvo krutky, když som vraždil [Ebm] bez jakékoliv pohnoutky.
Podstedy mi dávají dobrou noc dva hlasy, jeden ma vraždí, druhý tvrdí, že ma [B] spasí.
Nikdy sa nebudem, prepud mi kajač, moje srdce pleca, [Ebm] nemože být dobré.
Moje tělo je len do černé zeme hodné, chcel som být někým, dnes som [B] ničím.
Nevěděl som, za takovu chvílu som to zničil.
_ _ [Ebm] _
Presně vím, čo spravil si, spravil už, mlačil si, mlačil už, zabil si.
[B] Můžuš zavřet lipce jak obaky, premíš hlasy, zrovniš, jsi vedomý.
Ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy, já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, jsi vedomý.
Ten pocit bude v těbe navždy, [B] já som tvoje svědomí, připomínám tím od vřáždy, já som tvoje svědomí, [Bb] připomínám [Ebm] tím od vřáždy.
Moja osoba sa rozchádza v nutorným tělení, do děbla s očím ruchom sa v tichosti pev [Abm] tělý.
Do hlavy sa mi silné myšlínky jebu, práve v ten těň, jdem [Ebm] po hrebu, kráčám si s navom.
Jdeme k jame, chcem to mát za sebou, něk daju na něj kameň, [B] všeci zrazu na mě, otačaju pohlady, mám to být já, kdo venec na [Ebm] hrob posadí.
Žiadné prekvapeně, do ruk venec beriem, kráčám si k hrobu, na ostatných seriem, [B] bojujem.
To posial s nepoznaným pocitom, sám ani nevím, [Bb] jak som sa [Ebm] tam odsytol, venec je na hrobe, já sa rychlo otáčam.
S bojebaným pocitom, potichu [B] odkráčám, uvedomujem si, za važnost svojo činu, cítim vinu, cítim na sebe, [Ebm] všetku tu špinu.
V jediný stůl večera to dnes mávám, s pocitom vraha sa budim, noci zaspávám.
[B] Nejde to zpět, čas sa nedá vrátit, svoje svědomě budem [Ebm] navždy dvoma krátit.
Presně vím, co spravil si, práce půjč, tlačil si, zdávil si.
Vy [B] si s nám relikce dobaví, premíš hlavní, jsi v své domy, ten pocit bude v [Ebm] těbe navždy.
Já jsou tvoje svědomí, _ _ _ _ _ _
[B] _ _ _ _ _ [Bb] připomínám [Ebm] život vždy. _ _ _ _ _ _ _
[B] _ _ _ _ _ _ _ [Ebm] _
_ _ _ _ _ _ _ _
[B] _ _ _ _ _ _ [Bb] _ _