Zlaté střevíčky Chords by Edita Štaubertová
Tempo:
111.25 bpm
Chords used:
D
A
Em
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[D] [A] [D] [A] [D]
Moje středíčky jsou jako ze zlatna, když je nám připadá [A] si hrozně zlohárna.
I ty vezmu jen onen slavný den, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
Moje bílé šaty celé zhed báví, narád všechny lidi [A] kolem přivád.
Budou onen den, zážit to vějem, přišli sednem do kočáru ty [D] a já.
A ty jsou samé [Em] za to, a ty stojí [A] za to zrýčí na nohou.
[D] Toli krásnej to,
[Em] se zlatým [A] svítí, že vidí [D] někdo tou zlatou lidskou.
[A] [D]
[A] [D] Na své staré venžo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo [A] svůj zlatý hlas.
Onen slavný den, bude náleven, když si sednem do kočáru [D] ty a já.
Moje sestra Luz a mladší brat Rben, budou krásní v těch [A] černých šatech.
Onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru [D] ty a já.
A ty jsou [Em] samé za to, a ty [A] stojí za to zlatým střevíkem na [D] nohou.
Ty toli krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí.
Když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] [A] lidskou, [D] [A]
[D] potom říknu, bohem lidí, musím jít.
Odcházím tam, kde věčně [A] září slunce svít, jsem je vyplněn, přišel onen den,
když si sednem do kočáru [D] ty a já.
Všichni lidé budou mi hned závítě, zlaté střevíčky, [A] zlatých šestnáctek.
Budu bohatla, celá se zlata, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
A ty jsou [Em] samé za to, a ty stojí [A] za to zlatým střevíčkem na [D] nohou.
Ty tolik krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí,
když ty černíčky, [D] mějte hudbu zlatou lidskou.
[Em]
[A] [D]
Jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí, když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] lidskou.
Moje středíčky jsou jako ze zlatna, když je nám připadá [A] si hrozně zlohárna.
I ty vezmu jen onen slavný den, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
Moje bílé šaty celé zhed báví, narád všechny lidi [A] kolem přivád.
Budou onen den, zážit to vějem, přišli sednem do kočáru ty [D] a já.
A ty jsou samé [Em] za to, a ty stojí [A] za to zrýčí na nohou.
[D] Toli krásnej to,
[Em] se zlatým [A] svítí, že vidí [D] někdo tou zlatou lidskou.
[A] [D]
[A] [D] Na své staré venžo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo [A] svůj zlatý hlas.
Onen slavný den, bude náleven, když si sednem do kočáru [D] ty a já.
Moje sestra Luz a mladší brat Rben, budou krásní v těch [A] černých šatech.
Onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru [D] ty a já.
A ty jsou [Em] samé za to, a ty [A] stojí za to zlatým střevíkem na [D] nohou.
Ty toli krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí.
Když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] [A] lidskou, [D] [A]
[D] potom říknu, bohem lidí, musím jít.
Odcházím tam, kde věčně [A] září slunce svít, jsem je vyplněn, přišel onen den,
když si sednem do kočáru [D] ty a já.
Všichni lidé budou mi hned závítě, zlaté střevíčky, [A] zlatých šestnáctek.
Budu bohatla, celá se zlata, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
A ty jsou [Em] samé za to, a ty stojí [A] za to zlatým střevíčkem na [D] nohou.
Ty tolik krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí,
když ty černíčky, [D] mějte hudbu zlatou lidskou.
[Em]
[A] [D]
Jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí, když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] lidskou.
Key:
D
A
Em
D
A
Em
D
A
[D] _ _ _ [A] _ _ [D] _ [A] _ [D] _
_ Moje středíčky jsou jako ze zlatna, když je nám připadá [A] si hrozně zlohárna.
I ty vezmu jen onen slavný den, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
_ _ Moje bílé šaty celé zhed báví, narád všechny lidi [A] kolem přivád.
_ Budou onen den, zážit to vějem, přišli sednem do kočáru ty [D] a já.
_ A ty jsou samé [Em] za to, a ty stojí [A] za to zrýčí na nohou.
[D] Toli krásnej to, _ _ _ _
[Em] se zlatým [A] svítí, že vidí [D] někdo tou zlatou lidskou.
_ _ [A] _ _ [D] _
[A] _ [D] _ Na své staré venžo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo [A] svůj zlatý hlas.
Onen slavný den, bude _ náleven, když si sednem do kočáru [D] ty a já.
_ Moje sestra Luz a mladší brat Rben, budou krásní v těch [A] černých šatech.
Onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru [D] ty a já.
_ A ty jsou [Em] samé za to, a ty [A] stojí za to zlatým střevíkem na [D] nohou.
Ty toli krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí.
Když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] [A] lidskou, [D] _ _ [A] _ _
_ _ [D] _ potom říknu, bohem lidí, _ musím jít.
Odcházím tam, kde věčně [A] září slunce svít, jsem je _ vyplněn, přišel onen den,
když si sednem do kočáru [D] ty a já.
_ Všichni lidé budou mi hned závítě, zlaté střevíčky, [A] zlatých _ šestnáctek.
Budu bohatla, _ celá se zlata, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
_ _ A ty jsou [Em] samé za to, a ty stojí [A] za to zlatým střevíčkem na [D] nohou.
Ty tolik krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí,
když ty černíčky, [D] mějte hudbu zlatou lidskou.
_ _ _ _ [Em] _
_ _ _ [A] _ _ _ [D] _ _
_ _ Jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí, když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] lidskou. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ Moje středíčky jsou jako ze zlatna, když je nám připadá [A] si hrozně zlohárna.
I ty vezmu jen onen slavný den, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
_ _ Moje bílé šaty celé zhed báví, narád všechny lidi [A] kolem přivád.
_ Budou onen den, zážit to vějem, přišli sednem do kočáru ty [D] a já.
_ A ty jsou samé [Em] za to, a ty stojí [A] za to zrýčí na nohou.
[D] Toli krásnej to, _ _ _ _
[Em] se zlatým [A] svítí, že vidí [D] někdo tou zlatou lidskou.
_ _ [A] _ _ [D] _
[A] _ [D] _ Na své staré venžo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo [A] svůj zlatý hlas.
Onen slavný den, bude _ náleven, když si sednem do kočáru [D] ty a já.
_ Moje sestra Luz a mladší brat Rben, budou krásní v těch [A] černých šatech.
Onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru [D] ty a já.
_ A ty jsou [Em] samé za to, a ty [A] stojí za to zlatým střevíkem na [D] nohou.
Ty toli krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí.
Když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] [A] lidskou, [D] _ _ [A] _ _
_ _ [D] _ potom říknu, bohem lidí, _ musím jít.
Odcházím tam, kde věčně [A] září slunce svít, jsem je _ vyplněn, přišel onen den,
když si sednem do kočáru [D] ty a já.
_ Všichni lidé budou mi hned závítě, zlaté střevíčky, [A] zlatých _ šestnáctek.
Budu bohatla, _ celá se zlata, až si sednem do [D] kočáru ty a já.
_ _ A ty jsou [Em] samé za to, a ty stojí [A] za to zlatým střevíčkem na [D] nohou.
Ty tolik krásnej jsou, jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí,
když ty černíčky, [D] mějte hudbu zlatou lidskou.
_ _ _ _ [Em] _
_ _ _ [A] _ _ _ [D] _ _
_ _ Jak se mě [Em] čítí, jak se zlatým [A] svítí, když ty černíčky, mějte hudbu zlatou [D] lidskou. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _