Chords for Jayk3M-Malá Prodavačka Zápalek

Myslím, že byl štědrý den [Bm] a venku padal sníh.
Vždy, [A] když padá hvězda, jedno [Fm] srdce přestane být. _
[C] Myslím, že byl štědrý den a venku padal sníh.
[Bm] Velké modré oči a děvčátko na [A] ulici špiná [E] veblont vlasy a [F] otrhané hadry.
Nemohla jít domů, dokud nepřinesla prachy.
[C] Její otec alkoholik, matka dávno po smrti.
[Bm] Ona mrzla vlnku [B] a prodávala zápalky, [A] jich pálil její dlaň.
Ale [F] každý to ignoroval, nikdo si ji nevšimal, nikdo neslyšel její [C] pláč.
Nikdo si ji nevšimal a všichni v teple doma.
[Bm] Svíčky teplo, zpěvu, smích a dokonálá rodina.
[A] Osvícená okna, dárky, zpěv a [F] spousty jídla.
A venku jenom zima, chlad a rok, [F] praskaná chodidla.
[C] Její duše z putek, opuštěné ulice.
[Bm] Její duše chlad, [B] malá prodávačka [A] zápalek.
Osvícená okna, slova, [F] nevyščená prodba.
Na neby padá hvězda, láska, dlouhá [E] bílá chlupa.
[C] Tatítka byla anděl, který [G] uhořel, zběl jenom s tím, tak kdo ji [Am] odpustí.
Že neudělat ní, [F] až těla trochu víc, tak kdo ji [C] odpustí.
Tatítka byla anděl, který [G] uhořel, [Bm] zběl jenom s tím, tak kdo ji [Am] odpustí.
Že neudělat ní, [F] až těla trochu víc, tak kdo ji [C] odpustí.
Už je blšitý den a venku padá sníh, [Bm] který zabil její bolest, odnesl její sny.
[A] Ona je jako stín, jako náznak, [F] věčně prázdná.
Neví, co je láska, mladá holka, sotva [C] patná.
Prosím zastav, uslzené oči [Bm] sníh, sněhové vločky sny.
Bolest nev [A] očích, nezbylo jí vůbec nic, [F] jenom život, jenom dech.
Potrhá než ty poslední krabička z [C] zapalek, chtěla se jen zařádat, tak hoří další [Bm] slika.
Její tělo nic, její tělo pořád zima, [A] bála se toho trplaví, že [F] nepřinese prachy.
Její oteci zas vlátí, už se nechce [C] vrátit, už to nechce zpátky, život je tak [Bm] krátký.
Nepoznává rodinu, nikdy neřekla [A] prachy, už to nechce zpátky a teď [F] umírá z krachy.
Zbyl jí jenom život a [C] poslední tři zemfalky.
Ta dívka byla anděl, který [G] uhořel, zbyl jenom s tím, tak to jí [Am] odpustí.
Že neuměla [F] dít, chtěla trochu víc, tak to jí [C] odpustí.
Ta dívka byla anděl, který [G] uhořel, zbyl jenom s tím, tak to jí [Am] odpustí.
Že neuměla [F] dít, chtěla trochu víc, tak to jí [C] odpustí.
Myslím, že blšky dví dne na penku padá [Bm] sníh a jedna malá holka držela tři [A] sirky.
Poslední tři [E] sirky, takže poslední tři [F] vize.
Poslední tři sirky, chlad končí její [C] příběh, zaválila povně, přestala být [Bm] zima.
Vidí sebe u stolu, jídlo, teplo, [A] rodina.
Konečně má všechno to, co jí život [F] odepřel, ale jak sirka [F#] zesla,
tak obraz [C] mizel, tak škrtá druhou sirkou.
Vánoční [Bm] přání a zase vidí sebe, vidí dárky, drží [A] nový šaty.
Natrahuje ruce smích, probrala se z [F] cnu, chce se vrátit zpátky a tak škrtá další [C] sirku.
Poslední sirku a vidí svoji [Bm] mámu, jak natahuje ruce, říká dnes se vrátíš [A] domů.
Myslím, že byl škedrý den a venku padal [F] sníh a tatívka byla anděl a já splnil její [C] sny.
Tatívka byla anděl, [G] kterým dvořel zbyl jenom sníh.
Tak kdo jí [Am] odpustí, že neuměla [F] dých, chtěla prochutit, [F] tak kdo jí [C] odpustí.
Tatívka byla anděl, [G] kterým dvořel zbyl jenom sníh.
Tak kdo [Am] jí odpustí, že [F] neuměla dých, chtěla prochutit, tak kdo jí [C] odpustí.
A bledé [Bm] slunce svítilo na zhledovatelou cestu, kde leželo bezvládné tělo.
Všichni kolem jí jí litovali, ale tehdy [A] už byla mladá prodavačka zápale daleko, [F] kde není zima, bída ani života. _ _ _ _ _ _ _