Chords for Pavel Callta - Mami (Tribute Video)
Tempo:
95.05 bpm
Chords used:
Am
F
Dm
Em
G
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[Am]
[F]
[Dm] [E] [D]
[Am]
No, no, [F] no, no, no. A my?
[Dm] No, no, no, no.
Tohle slun patří tobě.
[Em] No, no, [Am] no, no.
Byla si pěkrásná, Anna všechny se smála, dokázala spolí Belas, nejlepší [F] máma.
Vychovala si dva syny, máme ti v srdci, občas se klukni na zem, jak raz to [Dm] tvoje týmci.
Vždycky si nás vyslechla, mohli jsme ti [Em] všechni říct, že nenahraditelná.
Těžký bez [Am] takhletu žít, když se potřeboval.
Nasměroval si mě do správného cíle, abych nestát na sebe tmě.
Měla si skvělej hlas, všema zbužňovaný tvoje pročítený sluhy mám v sobě [F] zakorovaný.
Není den, kdybychom si nespomněli o tebe.
Tenhle slun teď potřívám do nebe, jenom k [Dm] tobě.
Trvalo to několik let, všichni jsme [Em] doufali, že se z toho dostaneš.
Bohu jsme se [Am] modlili 47 let, život je silně, nic nenadělám, nic, ale chybíš nám.
Hráček sám vstává s teštěm, cítit se jak v prázdním [F] gestě.
Tato váchota přijde ještě, snad už je líp.
Mamy v nebi oba [Dm] druž se tešť a zpřím.
Teď vpládám [Em] se a doufám, [G] že tu [Am] úspost nikdo z vás nepozná.
[A] Sednu v prázdném baráku je půl pátý ráno, do tohohle preků je už míno srdce [F] dánu.
Mám ten pocit, jako by si byla pořád s náma.
Ten den se zavolatí, ze snů ptám se, kde [D] je máma.
Život se nám změnil a my musíme jít [E] dál.
Je to ale těžký, když [Dm] nechápem, kde tě [A] znám.
Další Vánoc to bez tebe, upřímně je to nezvyk.
Upřímně [Am] je tu smutno, cítím se jak shit.
Kdybych si ty kamové jednou přání přát, chtěl bych vrátit se zase vidět, že se [F] smát.
Už dost lítosti jsem aby si to nechtěla.
Chtěla bys, aby si nás všech nešťastných [Dm] vyděla.
Život uměla si žít totálně [Em] naplno, maximálně naplno, jak bylo všem [Am] z náma.
Doufám, že tohle slunko nebedlo letí a ty uřídí naše obětí.
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i dnešek.
[Dm] Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že tu [Am] úzkost nikdo z vás nepozná.
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i [Dm] dnešek.
Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že [Am] tu úzkost nikdo z vás nepozná.
[F] [Dm] No, no, [Em] no, [G] no.
[Am]
[F]
[Dm] [E] [D]
[Am]
No, no, [F] no, no, no. A my?
[Dm] No, no, no, no.
Tohle slun patří tobě.
[Em] No, no, [Am] no, no.
Byla si pěkrásná, Anna všechny se smála, dokázala spolí Belas, nejlepší [F] máma.
Vychovala si dva syny, máme ti v srdci, občas se klukni na zem, jak raz to [Dm] tvoje týmci.
Vždycky si nás vyslechla, mohli jsme ti [Em] všechni říct, že nenahraditelná.
Těžký bez [Am] takhletu žít, když se potřeboval.
Nasměroval si mě do správného cíle, abych nestát na sebe tmě.
Měla si skvělej hlas, všema zbužňovaný tvoje pročítený sluhy mám v sobě [F] zakorovaný.
Není den, kdybychom si nespomněli o tebe.
Tenhle slun teď potřívám do nebe, jenom k [Dm] tobě.
Trvalo to několik let, všichni jsme [Em] doufali, že se z toho dostaneš.
Bohu jsme se [Am] modlili 47 let, život je silně, nic nenadělám, nic, ale chybíš nám.
Hráček sám vstává s teštěm, cítit se jak v prázdním [F] gestě.
Tato váchota přijde ještě, snad už je líp.
Mamy v nebi oba [Dm] druž se tešť a zpřím.
Teď vpládám [Em] se a doufám, [G] že tu [Am] úspost nikdo z vás nepozná.
[A] Sednu v prázdném baráku je půl pátý ráno, do tohohle preků je už míno srdce [F] dánu.
Mám ten pocit, jako by si byla pořád s náma.
Ten den se zavolatí, ze snů ptám se, kde [D] je máma.
Život se nám změnil a my musíme jít [E] dál.
Je to ale těžký, když [Dm] nechápem, kde tě [A] znám.
Další Vánoc to bez tebe, upřímně je to nezvyk.
Upřímně [Am] je tu smutno, cítím se jak shit.
Kdybych si ty kamové jednou přání přát, chtěl bych vrátit se zase vidět, že se [F] smát.
Už dost lítosti jsem aby si to nechtěla.
Chtěla bys, aby si nás všech nešťastných [Dm] vyděla.
Život uměla si žít totálně [Em] naplno, maximálně naplno, jak bylo všem [Am] z náma.
Doufám, že tohle slunko nebedlo letí a ty uřídí naše obětí.
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i dnešek.
[Dm] Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že tu [Am] úzkost nikdo z vás nepozná.
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i [Dm] dnešek.
Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že [Am] tu úzkost nikdo z vás nepozná.
[F] [Dm] No, no, [Em] no, [G] no.
[Am]
Key:
Am
F
Dm
Em
G
Am
F
Dm
[Am] _ _ _ _ _ _ _ _
[F] _ _ _ _ _ _ _ _
[Dm] _ _ _ _ [E] _ _ _ [D] _
[Am] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ No, no, [F] no, no, no. A my?
[Dm] No, no, no, no.
Tohle slun patří tobě.
[Em] _ No, no, [Am] no, no. _ _ _ _ _
Byla si pěkrásná, Anna všechny se smála, dokázala spolí Belas, nejlepší [F] máma.
Vychovala si dva syny, máme ti v srdci, občas se klukni na zem, jak raz to [Dm] tvoje týmci.
Vždycky si nás vyslechla, mohli jsme ti [Em] všechni říct, že nenahraditelná.
Těžký bez [Am] takhletu žít, když se potřeboval.
Nasměroval si mě do správného cíle, abych nestát na sebe tmě.
Měla si skvělej hlas, všema zbužňovaný tvoje pročítený sluhy mám v sobě [F] zakorovaný.
Není den, kdybychom si nespomněli o tebe.
Tenhle slun teď potřívám do nebe, jenom k [Dm] tobě.
Trvalo to několik let, všichni jsme [Em] doufali, že se z toho dostaneš.
Bohu jsme se [Am] modlili 47 let, život je silně, nic nenadělám, nic, ale chybíš nám.
Hráček sám vstává s teštěm, cítit se jak v prázdním [F] gestě.
Tato váchota přijde ještě, snad už je líp.
Mamy v nebi oba [Dm] druž se tešť a zpřím.
Teď vpládám [Em] se a doufám, [G] že tu [Am] úspost nikdo z vás nepozná. _ _
[A] Sednu v prázdném baráku je půl pátý ráno, do tohohle preků je už míno srdce [F] dánu.
Mám ten pocit, jako by si byla pořád s náma.
Ten den se zavolatí, ze snů ptám se, kde [D] je máma.
Život se nám změnil a my musíme jít [E] dál.
Je to ale těžký, když [Dm] nechápem, kde tě [A] znám.
Další Vánoc to bez tebe, upřímně je to nezvyk.
Upřímně [Am] je tu smutno, cítím se jak shit.
Kdybych si ty kamové jednou přání přát, chtěl bych vrátit se zase vidět, že se [F] smát.
Už dost lítosti jsem aby si to nechtěla.
Chtěla bys, aby si nás všech nešťastných [Dm] vyděla.
Život uměla si žít totálně [Em] naplno, maximálně naplno, jak bylo všem [Am] z náma.
Doufám, že tohle slunko nebedlo letí a ty uřídí naše obětí.
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i dnešek.
[Dm] Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že tu [Am] úzkost nikdo z vás nepozná. _ _
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i [Dm] dnešek.
Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že [Am] tu úzkost nikdo z vás nepozná. _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
[F] _ _ _ _ _ [Dm] No, no, _ _ _ [Em] _ no, [G] no.
[Am] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
[F] _ _ _ _ _ _ _ _
[Dm] _ _ _ _ [E] _ _ _ [D] _
[Am] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ No, no, [F] no, no, no. A my?
[Dm] No, no, no, no.
Tohle slun patří tobě.
[Em] _ No, no, [Am] no, no. _ _ _ _ _
Byla si pěkrásná, Anna všechny se smála, dokázala spolí Belas, nejlepší [F] máma.
Vychovala si dva syny, máme ti v srdci, občas se klukni na zem, jak raz to [Dm] tvoje týmci.
Vždycky si nás vyslechla, mohli jsme ti [Em] všechni říct, že nenahraditelná.
Těžký bez [Am] takhletu žít, když se potřeboval.
Nasměroval si mě do správného cíle, abych nestát na sebe tmě.
Měla si skvělej hlas, všema zbužňovaný tvoje pročítený sluhy mám v sobě [F] zakorovaný.
Není den, kdybychom si nespomněli o tebe.
Tenhle slun teď potřívám do nebe, jenom k [Dm] tobě.
Trvalo to několik let, všichni jsme [Em] doufali, že se z toho dostaneš.
Bohu jsme se [Am] modlili 47 let, život je silně, nic nenadělám, nic, ale chybíš nám.
Hráček sám vstává s teštěm, cítit se jak v prázdním [F] gestě.
Tato váchota přijde ještě, snad už je líp.
Mamy v nebi oba [Dm] druž se tešť a zpřím.
Teď vpládám [Em] se a doufám, [G] že tu [Am] úspost nikdo z vás nepozná. _ _
[A] Sednu v prázdném baráku je půl pátý ráno, do tohohle preků je už míno srdce [F] dánu.
Mám ten pocit, jako by si byla pořád s náma.
Ten den se zavolatí, ze snů ptám se, kde [D] je máma.
Život se nám změnil a my musíme jít [E] dál.
Je to ale těžký, když [Dm] nechápem, kde tě [A] znám.
Další Vánoc to bez tebe, upřímně je to nezvyk.
Upřímně [Am] je tu smutno, cítím se jak shit.
Kdybych si ty kamové jednou přání přát, chtěl bych vrátit se zase vidět, že se [F] smát.
Už dost lítosti jsem aby si to nechtěla.
Chtěla bys, aby si nás všech nešťastných [Dm] vyděla.
Život uměla si žít totálně [Em] naplno, maximálně naplno, jak bylo všem [Am] z náma.
Doufám, že tohle slunko nebedlo letí a ty uřídí naše obětí.
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i dnešek.
[Dm] Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že tu [Am] úzkost nikdo z vás nepozná. _ _
Rád, že sama vstáváš, než těm cítím se já.
V prázdném [F] je ztětává, to přijde ještě.
Snad už je líp, mám i [Dm] dnešek.
Už se dneška ztřím, teď pládám [Em] sem a doufám, [G] že [Am] tu úzkost nikdo z vás nepozná. _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
[F] _ _ _ _ _ [Dm] No, no, _ _ _ [Em] _ no, [G] no.
[Am] _ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _